Sun Lu Tang a Nei Jia Quan
rodina stylů vnitřního boxu


Dnes, téměř každý kdo praktikuje "vnitřní" styly Čínského kung fu ví,že Gua Ba Zhang, Yi Xing Quan a Tai Ji Quan jsou tři nejpopulárnější styly sdružené ve "vnitřní" rodině a tato umění jsou velmi dobrá pro zdraví a sebeobranu. Lze také hovořit o jistém stupni příbuznosti těchto umění s Čínskou filozofií a Taoismem.

Avšak, v roce 1800, kdy se tato umění těšila velké popularitě mezi čínskými bojovníky z řad obyčejných lidí, kteří používali tato umění zejména pro bojování,se nevěnovalo příliš pozornosti filozofii a zdravotním účinkům a také neexistovalo seskupení těchto stylů do jedné rodiny. Lidé kteří na přelomu století praktikovali tato umění byli ve větši míře původně nevzdělaní venkované, kteří studovali Wu shu aby získali práci jako tělesná stráže, stráže budov a eskorty pro karavany.

Vzdělaní lidé v Číně shlíželi na bojové umělce s opovržením a považovali je za nížší třídu násilníků. Jak napsal Sun Lu Tang v úvodu jeho knihy o Xing Yi Quan: "V dřívějších dobách existoval předsudek, že literáti opovrhovali bojovým uměním, protože bojoví umělci byli příliš hloupí na studium literatury"

První seskupení těchto umění pod jménem "Vnitřní rodina" se vyskytlo v 1894. Velmistr stylu Ba Gua Zhang,

který se jmenoval Cheng Ting Hua a jeho přátelé De Liu Kuan, Li Cun Yi a Wei Liu Xiang, započali dohromady formovat organizaci, která by sloužila ke zlepšení úrovně jejich umění a rozšířila by harmonickou spolupráci v oblasti Wu shu. Zároveň usilovali o zvýšení úrovně dovednosti svých studentů. Tento spolek "Bratrů v Kung Fu" se skládal z Cheng Ting Hua reprezentujícího Ba Gua školu, Liu De Guan reprezentujícího Tai Ji školu, a Li Cun Yi a Liu Wei Xiang reprezentující Xing Yi školu. Tito učitelé se spojili dohromady a souhlasili že jakýkoliv student který studoval s jedním z nich, mohl volně studovat s ostatními. Výsledkem jejich spolupráce, díky které tito mistři zlepšili vzájemně své techniky a učení se rozhodli že "ačkoli každé z těchto tří umění má své vlastní speciální preference , mohou být pro příště sdruženy v jedné rodině".

Vedeni snahou zachytit v názvu této rodiny specifické aspekty každého z těchto tří stylů, pojmenovali ji "Nei Jia Quan - Rodina Vnitřního Boxu). Toto je tedy skutečný důvod, ze kterého jsou Ba Gua Zhang, Xing Yi Quan, a Tai Ji Quan seskupené dohromady ve stejné rodině a proč nesou společné jméno "Vnitřní" styly.

První veřejně publikovaná práce, které se týkala umění Nei Jia Kung Fu byly knihy publikované na počátku tohoto století slavným mistrem Sun Lu Tangem, expertem na styly Nei Jia.

Sun Lu Tang nazývaný také Sun Fu Quan se narodil v roce 1861 poblíž města Bao Ding v provincii Hebei za vlády zkorumpované dynastie Qing. Sun již od mládí projevoval nadprůměrnou inteligenci a již v devíti letech zvládal studium Konfuciánských klasiků. Věnoval se též studiu Wu shu pro které měl vyjímečný talent. To co jiní studovali rok zvládl Sun za měsíc. Bojová umění začal studovat u mistra jménem Wu, který studoval Wu shu v Shaolinském chrámu.

Pod jeho vedením se věnoval zejména Shaolin Quan, Ba Ji Quan, Hong Quan 64 útoků rukou a Qi gong. Po setkání s mistrem Li Kui Yuanem, který byl žákem velmi slavného mistra stylu Xin Yi Quan "Guo Yun Shena" se již Sun věnoval pouze vnitřním stylům. Li Kui Yuan přijal Suna za žáka a jeden rok ho vyučoval pouze základní statickou pozici "San Ti Shi". Sun poznal že toto je pravé Gong Fu (kung fu) a stal se dobrým studentem vnitřních stylů. Jeho provedení formy opice, které předvedl svému velmistru (dědečkovi) Guo Yun Shenovi bylo tak přesvědčivé že si od něho vysloužil přezdívku "Žijící Opice" (opičí král Sun Wu Kung).

Díky "bratrství" vnitřní rodiny Nei Jia se také učil styl Ba Gua Zhang (dlaně osmi symbolů) u Guo Yun Shenova přítele mistra Cheng Ting Hua. Poté studoval též Tai Ji Quan stylu Wu (Wu Yu Xiang) s mistrem Hao Wei Zhenem.

Sun Lu Tang je autorem knih o Wu shu:

která byla dokončena v roce 1919 a poprvé vydána v července roku 1921. Dále vydal další knihy:

Sun Lu Tang byl též dobrým přítelem svého "kung fu bratra" Wang Ji Wua, legendárního mistra stylu Xin Yi, u kterého bydlel za svého pobytu v Pekingu a se kterým vyměnil mnoho poznatků ze studia Nei Jia. Tam se také seznámil s Wangovým žákem a současným Pekingským velmistrem Xin Yi stylu "Zhang Bao Yangem", který s ním také studoval některé formy Xin Yi a Ba gua. Zhang Bao Yang je nynějším mistrem našeho učitele v Čechách shifu Du Fu Kuna.

V současné době se také můžeme setkat s názorem (hlavně v publikacích vydaných na západě), že umění Ba Gua Zhang, Xing Yi Quan a Tai Ji Quan patří do skupiny Wu Dang (Wudangské styly). Toto falešné označení vede nezasvěcené k tomu, aby věřili, že původ těchto umění se dá vystopovat v Taoistických horách Wu Dang. Ovšem pravdou je že původ každého z těchto umění může být z určitostí vystopován do míst jiných než je klášter Zixiao ve Wudangských horách a z těchto tří stylů wu shu je jen jediný a to Ba Gua Zhang, který se vyvinul přímo ze specifických předpisů Taoismu.

Jak tedy tento omyl se jménem Wudang vznikl? Za vlády dynastie Ming žil bojovník wu shu jménem Sun Shi San, který praktikoval styl boxu, který nazýval Nei Jia Quan. První psaný záznam o existenci tohoto stylu byl objeven za pozdní dynastie Ming. Bojovník stylu Nei Jia Quan jménem Wang Zheng Nan učil studenta Huang Bai Jia a který byl synem slavného učence Huang Zong Xi. Kdy(ž) Wang Zheng Nan umíral, Huang Zong Xi napsal oslavnou knihu o událostech jeho života a jeho bojovém stylu. Huang Bai Jia potom tuto otcovu knihu převzal, doplnil ji vlastními poznatky o svém učiteli a publikoval ji v knize která nesla jméno "Nei Jia Quan". V této knize, která byla publikovaná někdy během vlády pozdní dynastie Ming nebo ranném období dynastie Qing. Huang Bai Jia v ní napsal že toto umění je spjato s taoistou Zhang San Fengem z horského kláštera Wu dang. Protože Číňané mají rádi slavné historické a mytické postavy kultury, umění a filozofie a mnohdy, pro dosažení větší atraktivity, účelově přizpůsobují historii, je problematické prokázat souvislost Zhang San Fenga a Nei Jia Quan a to zejména proto, že není známa žádná genealogie (rodokmen) od Zhang San Fenga k Wang Zheng Nanovi a tak je spojitost Nei Jia Quan a Wangovy knihy nepravděpodobná.(Tato informace je založená na výzkumu Profesora Kang Ge Wu (z) Čínského výzkumného ústavu Wushu v Pekingu.)

V 1894 kdy skupina bojovníků okolo Cheng Ting Hua začala sdružovat umění Ba Gua Zhang , Xing Yi Quan, a Tai Ji Quan pod jménem Nei Jia Quan ,někteří lidé mylně předpokládali, že tato umění měla nějaké přímé spojení se stylem Nei Jia Quan popsaným v knize mistra Huang Bai Jia. Také dále mylně předpokládali že původ těchto umění by mohl vést k Taoistsům z hor Wu Dang.

Termín "Wu Dang Quan" se dále dostal do podvědomí cvičenců wu shu, když Centrální Akademie Wu Shu v Nanjingu v roce 1928 kategorizovala tato umění jako "Wu Dang" styly ve snaze odlišit je od jiných stylů, které měly původ v klášteře Shaolin. Jak jsem již dříve uvedl, první,kdo skutečně publikoval materiál ve kterém spojil "Vnitřní" umění s Taoistickými zásadami byl Sun Lu Tang. Ostatní nepochybně též spojovali tyto učení avšak, Sun byl první kdo o tom psal ve svých knihách.

Sun Lu Tang byl vzácnou osobností v oboru Wu shu na přelomu století, protože byl nejen kvalifikovaným bojovým umělcem ale zároveň i výtečným znalcem literárních umění. V době kdy studoval Ba Gua Zhang u Cheng Ting Hua ,mistr Cheng mu doporučil cestu do hor E Mei a Wu Dang, aby vyšetřil vztah Taoismu a Yi Jing (Knihy proměn) s bojovými styly Nei jia. Mistr Cheng Ting Hua totiž v tě době spolupracoval se skupinou pekingských vědců na problematice možného vztahu taoistické filozofie a umění Ba Gua Zhang. Protože věděl že Sun je nadprůměrně inteligentní, pověřil tímto výzkumem právě jeho.

V roce 1894 se tedy Sun Lu Tang vydal na cestu nejprve do Si Chuan kde se seznámil s taoistickým mnichem z hor E mei jménem Zhi Zhen a studoval s ním teorii Yi Jing a E mei Qi Gong. Poté pobýval až do roku 1896 v taoistickém klášteře Wu Dang, kde s vrchním taoistou Jing Xu studoval praktiky "nesmrtelnosti" a styl Wudang Quan.

Na přelomu století byli Čínští lidé obecně velmi slabí a chabého zdraví. Špatné sklizně, zkorumpovaná vláda, a požívání opia srazily čínský národ na kolena. Cizinci v té době nazývali Číňany potupně "Nemocní Asie". Teprve nová Republikánská vláda započala usilovat o posílení země, zavedla vyučování wu shu ve školách a podporovala praxi bojových umění s důrazem na zlepšení zdraví národa. Jedna z prvotního pohnutek Sun Lu Tanga k vydání jeho knih byla snaha o povýšení bojových umění na úroveň ostatní vědy s přihlédnutím na jeho zdravotní účinky. V úvodu knihy "Xin Yi Quan Xue" Sun Lu Tang napsal:

 

"Silný národ nemůže být složen ze slabých lidí. Nemůžeme mít lidi silné bez fyzického školení. Posílení lidí pomocí fyzické školení je tedy cestou k posílení národa"

 

Myslím si že slova Starého Mistra mohou platit nejen v Číně ale i u nás v srdci Evropy.

 

Zpracoval Pavel Frost (Česká Asociace Wu shu) ve spolupráci s Badatelskou sekcí Xin Yi Quan Pekingské asociace Wu shu a podle instrukcí mistra Du Fu Kuna. Fotografie jsou ze soukromého archivu velmistra Zhang Bao Yanga.

 

Literatura:

Sun Lu Tang - Xing Yi Quan Xue

Sun Lu Tang - Ba Gua Zhang Xue

Sun Lu Tang - Tai Ji Quan Xue

Wang Jin Yu,Zhang Bao Yang-Xin Yi Nei Gong

Čínská asociace Wu shu - Čínská Kniha Mistrů Wu shu - Zhong Guo Wu Shu Ren Min Ci Dian